Mašinkové muzeum

Dne 4. března 1836 získal bankovní dům Rotschild od jeho Veličenstva císaře Ferdinanda I. privilegium ke stavbě parostrojní železnice z Vídně do Bochnie s první odbočkou do Brna, druhou do Olomouce a třetí do slezské Opavy. Obratem byla založena akciová společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, v originále Kaiser Ferdinands-Nordbahn – KFNB (do dnešních dnů se této trati říká „Ferdinandka“) Celková délka dráhy včetně odboček měla dosáhnout délky 450km.

Stavebně prvním byl určen úsek Vídeň – Brno. Na stavbu 144km dlouhého úseku bylo potřeba najmout tisíce dělníků, přesunou obrovské objemy zeminy, postavit řadu mostů, propustků, nadjezdů a podjezdů. Nechyběl ani zděný viadukt, který se stal vrcholným dílem celého prvního úseku dráhy. Cihlový viadukt přivedl dráhu přes státní silnici, přes brněnské předměstí Novosady a řeku Svratku přímo do brněnského nádraží. Na stavbu tenkrát padlo před dva miliony cihel. Celá stavba viaduktu trvala stavební firmě bratří Kleinů jen pět měsíců. Viadukt byl později při rozšiřování brněnského nádraží zasypán náspem a dodnes je v jeho nitru ukryt. V souvislosti s přesunem hlavního nádraží v Brně se dnes počítá s jeho obnažením, rekonstrukcí a využitím na promenádu.

Rozchod kolejí byl z důvodu dodávky prvních lokomotiv a výhybek z Británie stanoven na 4 stopy a 8 ½ palce tzn. 1435 mm. Tento rozchod byl v Británii schválen tamním parlamentem v roce 1836 jako jednotný pro všechny budoucí železnice.

Stavba prvního úseku trati byla dokončena v roce 1838. K samotnému zahájení pravidelného provozu v úseku Vídeň – Břeclav došlo dne 6. června 1839. Do Brna první vlak dorazil o měsíc později dne 7. července 1839. Nákladní doprava byla zahájena 2. 3. 1840. Hned po dokončení dráhy do Brna se počala výstavba dráhy z Břeclavi do Přerova. Tento stokilometrový úsek byl díky příznivému terénu pro zkušební provoz otevřen již 1. 9. 1841. Odbočka do Olomouce byla dokončena o pár týdnů později, takže slavností vlak z Vídně do hanácké metropole dorazil dne 17. 10. 1841.

Výstavba z Přerova směrem na Bohumín pokračovala již s finančními obtížemi. Provoz do Lipníku nad Bečvou byl zahájen v srpnu roku 1842. Zbývající úsek dráhy byl dokončen o pět let později. Parní provoz do Bohumína byl zahájen 1. 5. 1847. O rok později se trať v Annabergu (dnešní Chalupki) napojila na pruskou železniční síť, čímž bylo možné se dostat vlakem z Vídně až do Berlína.

V prvních letech historie Ferdinandky zajišťovaly provoz lokomotivy vyrobené v Anglii a Belgii. Zajímavostí také je, že společnost Severní dráha císaře Ferdinanda do konce roku 1849 zajišťovala provoz také na Severní státní dráze z Olomouce do Prahy, která byla uvedena do provozu 1. září 1845.